MADRIDSKÝ DENÍK

 

SVĚTOVÉ DNY MLÁDEŽE MADRID 2011 - 16.- 21. SRPNA 2011           WYD 2011

DNY PŘIJETÍ V DIECÉZI TARRAGONA 11.-21. SRPNA 2011

 

Pane Ježíši Kriste,

jsi naší jistotou a pokojem.

Pomáhej nám žít poctivě a pravdivě,

aby naše svědectví o Tobě

pronikalo k srdcím všech.
Prosíme Tě za přípravu
Světových dnů mládeže v Madridu

a za všechny mladé lidi, 
kteří se na tuto pouť vydají.

Na přímluvu Panny Marie 
nám dej svého Svatého Ducha, 
který promění naše srdce.

Zdrávas Maria..

 

"V Kristu zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry.." (srv. Kol. 2,7)

 

Neděle 7. srpna 2011

Den příprav

Oficiální odjezd poutníků byl v pondělí 8. srpna 2011 z Olomouce. Našim mladým poutníkům požehnal před cestou v neděli 7. srpna náš nový otec, P. Michal Šálek. Byly také požehnány vlajky a transparent, které si berou na Světové dny mládeže v Madridu …

pondělí  8.srpna, úterý 9. srpna a středa 10. srpna 2011

 

Nastal večer, den první…

na osm set mladých se tísní ve Svatováclavské katedrále v Olomouci, aby vyslechlo kázání a přijalo požehnání na pouť s naší olomouckou arcidiecézí.

Každý autobus,  jichž bylo asi dvanáct, stojí  připraven. Ten náš má označení ADO 09. Autobus je od Veolie, nikoliv vody, ale VEOLIE-TRANSPORT. Dva bezva řidiči a vedoucí autobusu - Pavlínka z Vizovic.

Mladé doprovázejí dva kněží, náš P. František a P. Radek Mazáč, rodák z Vizovic. Největší skupina je z Vizovic, druhou nejpočetnější je našich osmnáct, pak následuje Zábřeh na Moravě, jedou s námi také dvě neteře P. Františka-Markétka a Pavlínka.

Po společné modlitbě se autobusy vydaly směr stověžatá Praha, Rozvadov, Německo.

Někde v půli cesty skončil první den...

 

Nastalo ráno, přišel den druhý….

…už v autobuse, někde u Karlsruhe, v JZ části Německa. Pak Basilej, Ženeva a Francie, město Annecy. Pak začala odpoledne prohlídka města. Nádherné jezero, ještě nádhernější voda a nejnádhernější byly kostely – bazilika s ostatky světců Františka Saleského a Františky Jany de Chantal.

Mladí byli okouzleni nádherou vody jezera a také láskou Ježíše Krista při mši sv. ve 20:00. Předcházela jí prezentace života sv. Františka Saleského místním panem farářem. Odjezd byl až ve 23:30 směr Lyon…

 

Den třetí …

…začíná noční jízdou přes Lyon a Carcassonne. Středozemním pobřežím jsme dopoledne míjeli Barcelonu, abychom v pravé poledne dojeli na místo, do stotisícového města Reus, vzdáleného 10 km od Tarragony.

Po ubytování ve sportovní hale, rozdělené napůl pro kluky a holky, jsme společně navštívili České národní centrum v Tarragoně. Poté většina mladých šla okusit slanost a teplotu Středozemního moře. V 18:00 byla mše sv., kterou celebroval bývalý zlínský kaplan P. Pavel Šupol. Pochválil ty, kdo místo moře volili mši svatou.

Ve 21:00 začal oficiální program „Dny přijetí v arcidiecézi Tarragona“ na školním dvoře místní katolické školy. Zde se představily jednotlivé diecéze. Největší zastoupení má diecéze olomoucká.

Mladé z České republiky nejdříve pozdravil místní pan farář, poté se představily aplausem jednotlivé výpravy, nepočetnější skupina je z olomoucké arcidiecéze. Obyvatele města Tarragony mladí pozdravili výkřikem Češííí!!!.

Ve 22:00 se mladí vrátili do města Reus, do  místa ubytování…. 

Čtvrtek 11. srpen 2011..Přišlo ráno, den čtvrtý…

…. po nejspíš náročné noci v Olympic hall, která byla postavena pro barcelonskou olympiádu v roce 1992, jak to bývá: fronty u toalet, hledání svého mobilu v některé zásuvce (bylo jich velmi málo), pak úprk na autobus do Tarragony.

Zde byl začátek programu na dvoře katolické školy (která má školku, základní školu a gymnázium). Byla modlitba na přání dobrého rána. (10:30, proto někteří volali: poledne). Milým překvapením v rámci dopoledního programu byl Zdeněk Zikmund ze Zlína (bez Hanzelky), který přijel do Tarragony na koloběžce a za 22 dní ujel 2295 km. Do cíle v Madridu mu zbývá asi 600km.

Poté byl volný program až do večera. Z mnoha nabídek – muzea, kulturní památky, tarragonský hrad, antický amfiteátr (minikoloseum), jasně vyhrávalo moře. Pro Čechy byla pláž zvlášť rezervovaná. To bylo něco pro suchozemce… Teplota vzduchu 29°C, teplota vody 25 °C, prostě nádhera…

 

 

 

 

 

Večerní program začal ve 20:00 mší sv. na prostranství školy. Hlavním celebrantem byl P. Miroslav Šimáček z Ústí nad Labem, který byl dříve prvním předsedou Sekce pro mládež při České biskupské konferenci a organizoval účast české mládeže na prvních popřevratových  Světových dnech  mládeže, např. v Čenstochové, Denveru, Lorettu (evropské setkání mladých) a Paříži.

 

V promluvě připomněl sv. Kláru, její ustřižení vlasů sv. Františkem v 19 letech, její dání se Bohu cele k dispozici.  Pak připomněl papeže Jana Pavla II., který mládeži dával Krista a říkal, že nikdo jim dát nemůže dát více. A Benedikt XVI. říká: „Kdybych nenabídl Krista, nabídl bych málo.“

A v závěru své promluvy P. Šimáček připomněl život Chiary Luce, která v 19 letech zemřela na rakovinu. Když se předtím rozhodovala, co s nemocí, jak dál, v rozhovoru s maminkou řekla: „Když to chce On (Kristus), chci to i já.!“ Bohoslužbu doprovázel Kredenc (nikoli almara), ale mladí od krédo= věřím, tedy schola mladých věřících z Ostravy. 

Po mši sv. následoval úprk na autobusy, které nás dovezly do olympijské haly v Reus, kde nás čeká nejspíš další náročná noc. Mladí se dost na slunci spálili, bude nejspíš chybět Panthenol...

Nastalo jitro, den pátý…. PÁTEK 12. srpna 2011

Ráno jako obvykle – hektické….

Proběhlo rozdělení našich kluků a holek do skupin podle písmene na pasu poutníka. Byly vytvořeny skupiny mladých, kteří se zatím neznali, se záměrem, aby se nyní lépe spolu navzájem seznámili. Dnes poprvé také místní jídlo: obdrželi jsme tři balíčky na celý den. Že by toho bylo málo, se říct nedá, spíše moc.

Pak ve skupině asi po padesáti pod svým „písmenem“ šli účastníci na prohlídku do historické části města Reus pod vedením místních dobrovolníků.

Reus je asi stotisícové město v provincii Tarragona v Katalánsku. Láká své návštěvníky na památky a má vyhlášená vína. Je známo také svými festivaly. Každý večer na náměstích hraje živá hudba…

 Prošli jsme několik kostelů, jeden v místě, kde se kdysi malé pastýřce zjevila Panna Maria, jejíž sošku jsme uctili v místě nad oltářem. Poté jsme si prohlédli kostel sv. Františka se zastaveními Křížové cesty v životní velikosti.

Následovalo muzeum, které uchovává tradice „Svatého týdne“:  Křížové průvody. V kinosále nám promítli film z historie konání těchto průvodů ve Svatém týdnu až po současnost. Každé „zastavení“, které je pojízdné, vezou různé stavy-profese, třeba i zaměstnanci banky. Má hmotnost i několik set kg. Je nazdobeno květinami a například u zastavení Ježíšův hrob – tam stojí kolem živé družičky v šatech, jaké mají u nás děti na 1. sv. přijímání.

Prohlídka města pokračovala přechodem k hlavnímu kostelu města Reus, zasvěcenému sv. Petru. Tento kostel byl vysvěcen v r. 1569. V době občanské války ve Španělsku, v  letech 1936-39, však byl přeměněn na obchodní centrum – tržnici. Byl stržen nádherný oltář, vše bylo vyvezeno. Dnešní interiér obsahuje z původního vybavení jen výjev Kalvárie. Tak jako město Reus, tak i tento kostel se pyšní svým nejslavnějším rodákem, světoznámým architektem a umělcem Ant. Gaudím.  ( Antoni Gaudí – nar.1852 Reus u Tarragony – 1926 Barcelona) byl katalánský architekt, významný představitel secese.) Byl zde v tomto chrámu pokřtěn 26.7.1852.

Do roku 1971 měl Reus pouze jednu farnost, dnes, kdy ve Španělsku katolických křesťanů přibývá, má toto město 10 farností.

Ve 14:00 všichni mladí hosté z České republiky poobědvali v místním parku. Následovalo osobní volno, třeba i k dospání v nádherné zelené travičce, (ještě že tu není moře…).

Ve 20:00 byla mše svatá v Sanctu Ario de Miseri Cordia.  Mši sv. sloužili dva biskupové a čeští, belgičtí a katalánští kněží. Mši svaté předcházela demonstrace anarchistů, kteří nápisy na transparentech napadali katolickou sexuální morálku. Po mši svaté pak ve 22:00 byla prezentace Čechů, Belgičanů a Katalánců především prostřednictvím vystoupení souborů s lidovými tanci a zpěvem.

Nastalo jitro, přišel den šestý… Sobota, 13. srpna 2011

Dnes budíček v 6:30, nikomu se nechce vstávat, ačkoliv někteří jedinci výjimkou - vstali  dokonce už v 6:00 … pak převzetí tří balíčků jídla na celý den s oblíbeným džusem á la rajčata… Je to zdravé…

V 8:00 odjezd do Barcelony na celodenní program. Barcelona je hlavní město Katalánska (Katalunye). Hovoří se zde jazykem „katalá“, má 1,6mil.obyvatel a patří k nejvíce pulzujícím a fascinujícím metropolím Evropy.  Obyvatelé jsou velmi hrdí na své zvyky a tradice a také na svůj fotbal- všem dobře známá „BARCA“- nejlepší klub na světě.

Po příjezdu v 9:30 jsme vzali úprkem místo konání mše sv., amfiteátr, vypínající se ze Středozemního moře – El Maresma forum. Mši celebroval místní arcibiskup a kardinál s 30 biskupy a asi 200 kněžími za účasti 60 000 mladých, kteří jsou na „Dnech přijetí“ v Katalánsku. Po mši sv. - směr Gaudího  Sagrada Famílía, světoznámý chrám Sv. rodiny. Asi 300 m fronta, abychom pak byli jako v pohádce… Není snad krásnějšího kostela na světě…  

Kostel se začal stavět za umělcova života, stavba stále pokračuje, nikoli ze státních ani církevních peněz, ale pouze z darů. Vloni při návštěvě Španělska byl chrám vysvěcen Benediktem XVI. Po důkladné prohlídce a modlitbě za naše rodiny v kostele následovalo občerstvení v KFC.

Potom jsme dojeli na střed Barcelony, na hlavní náměstí Plaza de Katalunya a odtud přes hlavní třídu La Rambla 1200m dlouhou, až na její konec, kde stojí impozantní socha Kryštofa Kolumba, který z Barcelony vyplul objevit nový svět – Ameriku.  Ještě před 15 lety zde byla kopie lodi Santa Lucia, která údajně shořela. Mužská populace – fotbalem opojená, šla obdivovat stadion „Barcy“ – FC Barcelony, možná potkali Iniestu,  Xavyho a možná i Messiho…   Snad se dozvíme…

Ve 20:00 začal koncert, kterému předcházela prezentace SDM skrze jednotlivé hymny.  Mladí se postupně scházejí a naplňují forum. V těchto chvílích už zní písně skupiny U2 Revival. I my jsme kdysi byli mladí …

Ve 23:00 je odjezd a věříme, že ve 24:00 budeme konečně zase doma, díky Bohu za další nádherný den….

Nastala neděle, den sedmý, 14. srpen 2011

Den šestý skončil dnes, ve 2:00 zalehnutím po příjezdu z Barcelony. Podle toho také vypadalo vstávání… V 7:45 byla modlitba, nejspíš vleže, pak snídaně a v 9:30 odjezd do Tarragony. Tam rozdělení do skupin tentokrát podle barvy  pasu poutníka.

Zelená skupina se vydala od autobusu do Palau de Congressos de Tarragona – nádherný do skály vytesaný kongresový sál, kde měl katechezi jeden z místních kněží. Bylo nás tam asi 600…

„V Tarragoně podle tradice hlásal evangelium sv. Pavel, nyní se však přenesme ale do Galileje „, řekl Mons. Armand Buig, místní kněz, který měl promluvu. Páter se dále zamyslel (mluvil anglicky) nad sedmi poselstvími Ježíše Krista, které vždy byly stručně tlumočeny českým poutníkům. V sále kongresového centra byl absolutní klid, ne proto, že by všichni tak dobře rozuměli, ale nejspíš proto, že víc jak polovina spala spánkem spravedlivých…(měli co dospávat…). Promluva byla zakončena společnou modlitbou Otčenáš v angličtině.

Pak jsme  „zmodrali“- a tato modrá skupina přešla do historického centra pod hradby města do „Auditorio Campo de Marte“ na hudbu a evangelizaci. Samozřejmě, že italská skupina „Canta la Teva Fe“ mladé dokázala náležitě rozehřát… diskotéka v pravé poledne…

Znovu jsme změnili barvu, tentokrát na červenou a přešli na Plaza del  Rey, kde bylo možné se ztišit při adoraci nebo navštívit dům – takovou „garáž“, se zastaveními Křížové cesty jako v Reus. V blízkosti se nachází také Pretorium – dům Pilátův, kde začíná Křížová cesta. Z ničeho nic se ozvalo bubnování a z boční ulice vyšlo asi deset římských vojáků, v čele se setníkem, kteří se přišli poklonit Kristu na Kalvárii. Chodí  pravidelně každou celou hodinu.

Od 14:00 byl volný program, suchozemce zase nejvíce táhlo Mar Mediterránia, na „Platja del Miracle“. Nádherné počasí k tomu přímo vybízelo…

V 19:00 v bývalé býčí aréně „Tarraco Arena Plaza“ začal Růženec mladých, který se předmodlívali mladí ze všech zúčastněných zemí, tedy i česky. Pak následovalo představení jednotlivých skupin, největší aplaus měli Italové, po nich – možná i stejný – naši.

Mši svatou  s notným zpožděním sloužilo 10 biskupů a 200 kněží, z nichž hlavní byl arcibiskup Tarragony.

Kázání zaznělo i česky. V aréně, kde byli kdysi  obětováni býci a toreadoři, se nyní konala oběť Nejvyšší. Při svatém přijímání zazněla naplno hymna Světových dnů mládeže. 

Ve 22:00 následoval úprk k autobusům s návratem do Reus ve 23:00. Díky Bohu, vrátili se všichni…

Nastal den osmý,  pondělí 15.srpna 2011

Dnes v 9:00 jsme se rozloučili s dobrovolníky z Reus a následoval odjezd do Tarragony, kde v Českém národním centru byla poslední mše svatá v tomto kraji. Celebroval Mons. František Radkovský včetně všech asi 80 českých kněží. Po mši poslední info a GOOD BYE Tarragona…    

V 11:00 jsme se vydali směr MADRID. Za vedení zkušených šoférů Emana  a Honzy, v Karose značky ARWAY. Míjeli jsme hlavní město Aragonie Zaragozu, město z doby římské a Maurů, kde mimo jiné proběhla světová výstava EXPO 2008. Potili jsme se my (25°C), potil se i autobus – venku 35°C. Projížděli jsme měsíční – pouštní krajinou a na dálnici jelo víc autobusů, než osobních aut. Také odpočívadla byla přeplněna mladými.

Ujeli jsme 580 km a do Madridu jsme dorazili před 20. hodinou. Přivítalo nás rozpálené hlavní město Španělska, venku bylo ve 20:00 35°C…

Jsme ubytováni ve velké sportovní hale, patřící nejspíš základní škole. Je to v jedné okrajové části na JV španělské metropole. Hala podobně jako v Reus je rozdělena na půlky, v jedné části jsou chlapci, v druhé děvčata.

Následovalo zaregistrování, nafasování akreditačních karet, jízdenek na metro, stravenek a malého baťůžku s kloboučkem, růžencem, tričkem, šátkem a dalšími věcmi pro pobyt v Madridu.

V 22:00 jsme vyrazili na večeři. Jídlo pro účastníky SDM se bude vydávat v restauracích po celé metropoli. V tuto chvíli sedíme v jednom velkém nákupním centru, kde je 26 restaurací. Čekáme na menu a věříme, že se stihneme vrátit do půlnoci, kdy také nejspíš přestává jezdit metro.

Díky Bohu jsme už tady ….

Úterý, 16. srpna, den devátý…

První probuzení v Madridu… Noc byla krátká, v hale, kde spalo 800 mladých. Zhasínalo se v 1:30, budilo se v 7:00. Krátká modlitba, ještě nafasování v jídelně, poté odchod na metro a asi hodina na cestě do sportovní haly Pabellon de  Convencione. Zde se sešlo na 3000 mladých, 100 kněží, 2 naši arcibiskupové – Duka a Graubner a 3 biskupové – Posád, Lobkowitz a Radkovský.

Následovalo představení diecézí, naše olomoucká měla největší aplaus, vždyť je nás tady 800 mladých… Potom byla modlitba, scénka, slovo na den, katecheze – čtyři svědectví. P. Orko Vácha, sr. Paulínka, chlapec a děvče. Poté rozchod do skupinek a debatování nad daným tématem – Boží existence a Ježíš Kristus v životě mladého křesťana. Ony „skupinky“ jsou něco nového na SDM, konají se na přímé přání Sv. Otce Benedikta XVI.

Následovala siesta, - comida- oběd. Možnost najíst se v označených restauracích logem SDM. Někteří naši chtěli hned Mac Donald či KFC, jiní ochutnali zase tradiční španělskou kuchyni.

Na doporučení dobrovolníků jsme se vydali na Plaza mayor v historickém centru Madridu, jak říkají jednomu z nejkrásnějších náměstí ve Španělsku, které je lemované podloubími, z něhož vybíhají ulice na všechny strany města i Španělska. Zde jsme si vystáli asi dvouhodinovou frontu na oběd. Nasytit 500 000 hladových krků asi není nic jednoduchého…

Odpoledne v 17:00 jsme se vydali na Plaza de La Cibeles, kterému vévodí nádherná kašna – kočár, tažený lvy a Palacio de Comunicacione – někdejší poštovní úřad.  Před palácem stála monumentální tribuna s oltářem, obrazem P. Marie (Nostra Sehnora de Alumenes), patronka Madridu. 

Od 17:00 přicházeli mladí z celého světa na společné zahájení SDM mší svatou, kterou celebroval Monsignore Antonio Maria Varea, arcibiskup Madridu, spolu se stovkami biskupů, tisíci kněžími a tipuji tak 300 000 mladými z celého světa. Vše probíhá za asistence 10 000 dobrovolníků. Náměstí bylo plné i s přilehlými ulicemi. Desítky velkoplošných obrazovek, teplota 38°C, možná až 40°C ve stínu. Naštěstí pofukoval lehký větřík ze Sierra Nevada, také pozorujeme, že jsme se již částečně aklimatizovali a na vedra si naše těla zvykla.

Ve 20:00 začala slavná bohoslužba, doufejme, že jsme zase všichni, že se nikdo neztratil…  Ve 21:30, po skončení, rychlý úprk na metro a večeře , nejspíš v jednom z nákupních center, doufejme, že bez dlouhé fronty.

Návrat do naší školy byl ve 23:45 a pak rychle uléháme, usínáme.

Bohu díky za další náročný nádherný den….  

Nastala středa, 17. srpen, den desátý…

po ranní modlitbě a snídani znovu odcházíme na výstaviště do naší haly, kde nás čeká dopolední program. Ten začal v 9:45 přivítáním, scénkou, slovem pro dnešní den, hádankou světce – pantomima. Včera to byl bl. Jan Pavel II., dnes Svatá Anežka česká.

Následovala katecheze biskupa Mons. Pavla Posáda. V přednášce se zamýšlel nad perspektivou víry z hlediska psychologie.

Mši sv. celebroval Mons. Dominik Duka. Na samém začátku připomněl svatou Anežku, španělsky Innes, která předešla i sv. Terezii z Avilly, která řekla: Dios, solo básta. (Bůh sám stačí). Promluvu začal oslovením:„ po moravsky- děcka! Ale pak doplnil: „Milí kolegové a kolegyně… Jelikož čtyřicet osm procent jste školáky a drtivá většina z toho zbytku jsou středoškoláci, dá se předpokládat, že vysokoškoláky se také stanete.

Jsme ve Španělsku, kde v době, kdy u nás existovala jedna jediná Karlova univerzita, v té době zde, v této zemi, bylo univerzit 31. Zde se vedly disputace nad různými otázkami, také otázkami víry, které i vy povedete pak po mši sv. ve skupinkách. Odtud, ze Španělska, také pocházel sv. Dominik. Víra znamená hovořit s Bohem nebo o Bohu..“.

Poté následoval obřad zřeknutí se zlého a vyznání víry s následným pokropením všech mladých v této hale. Po mši sv. proběhla diskuse ve skupinkách, do které se naši mladí tak zabrali, že nemysleli ani na oběd.

Následně jsme se vydali metrem na jedno z madridských nádraží, kde je  jedna hala přebudována na restaurace. Asi 15 restaurací bylo k dispozici, aby zde mohli účastníci SDM poobědvat. Někteří navštívili KFC nebo Mac Donald, my jsme nepohrdli „Čínou“.

Po obědě se naše kroky rozešly. Někteří, zvláště děvčata, šli nakupovat, jiní, především chlapi, zase na fotbal. Na Stadio Santiago Bernabe, kde hrají takové hvězdy, jako třebas Christian Ronaldo a další, tedy na stadion slavného klubu Real Madrid. Vstupné na stadion bylo 16 Eur, tak jsme chtěli obejít stadion pouze zvenčí, ale přes Sportbar (restaurace) bylo nakonec možné přejít i do jedné vnitřní části stadionu a shlédnout jeho nádheru i zevnitř. Jednotlivé tribuny, které se vypínají do výše několika desítek m, nádherný trávník, zázemí, ale i třeba kaple, kde věřící fotbalisti Realu mívají mši sv. a dnes tam byla adorace. Jednu část kaple tvoří dlouhé, 2m vysoké prosklené okno, kterým je vidět na plochu hřiště.

Někteří se pak vydali do Českého národního centra, aby zakončili den zpěvem písní Taizé. Věříme, že se všichni večer zase sejdeme v místě ubytování.

Dnešní den byl více odpočinkový,  čekají nás nyní dny náročnější, které vyvrcholí v sobotu a v neděli setkáním se svatým Otcem Benediktem XVI…. 

ČTVRTEK, 18. srpen, den jedenáctý.   

Ranní vstávání je čím dál horší, neboť chodíme čím dál později spát...

Po modlitbě a snídani znovu směr pavilon na madridském výstavišti. Tam v rámci programu byla modlitba chval, pak slovo na den a katecheze Mons. Jana Graubnera, který mimo jiné hovořil také o povolání a o svědectvích různých světců.

Otec arcibiskup použil svérázné oslovení: „Vážená první dámo, vážení poslanci a senátoři“, navázal tak na včerejší promluvu Mons. Duky. Chtěl tím naznačit, že těmito se mohou jednou naši mladí stát... Velmi krásné bylo svědectví jednoho mladého muže, bývalého atleta, který se pohyboval v úplně nevěřícím prostředí sportovců.

Jeden z takových bodů, který podtrhl :„Být hrdej na to, že jsi křesťan“. 

Následovala mše sv., hlavním celebrantem byl Mons. František Václav Lobkowitz. Po mši sv. byly krátké diskusní skupinky. Poté jsme hledali vhodné místo k obědu, byli jsme na stejném místě jako včera – čínská kuchyně.

Následně jsme navštívili madridskou katedrálu, zasvěcenou Panně Marii, kterou mají Španělé ve velké úctě a je v boční kapli na vyvýšeném místě, kam jsme se za ní také vydali.P. Marii jsme uctili P. Marii políbením stříbrné destičky v dolní části sochy.

Dnes také přiletěl host nejvzácnější, Svatý Otec Benedikt XVI. Vpodvečer jsme ho přijeli přivítat na Plaza de La Cibeles.

            Nejdříve prošel pěšky starobylou bránou do města Puerta de Alcala. Vítající mladí i Madriďané skandováním zdravili papeže, především španělsky. Chlebem a solí přivítali za Evropu papeže mladí Poláci a pak následovaly další kontinenty.

Jménem katolické církve ve Španělsku přivítal papeže madridský kardinál Varea, načež sv. Otec pozdravil jednotlivé jazykové skupiny. Následovala bohoslužba slova.

Naši se pak vydali cestou k domovu hledat nějakou restauraci na pořádnou večeři. Nebyli jsme vpuštěni na náměstí Sol, kde se konala demonstrace proti návštěvě papeže. Bylo tam víc po zuby ozbrojených policistů než demonstrantů.

Pozoruhodné dnes bylo, že proběhla dopolední a podvečerní dvouhodinová stávka metra. To se nás zvlášť nedotklo, v tu dobu jsme byli na programu.  

Teď právě večeříme v jedné španělské restauraci a dáváme si klasické španělské menu s oblíbenou polévkou gaspacho.

Díky za další nádherný den, náš pobyt zde se nám již velmi, velmi krátí ...

Nastalo jitro, den dvanáctý, PÁTEK, 19. srpen 2011

Předposlední noc skončila, nicméně skoro nikdo nevstává, je vidět velká únava na všech ...  Dnes bez modlitby, zato info, pak snídaně a spíš „loudání“ na výstaviště.  Někteří dokonce přicházejí až na mši v 11:30, nikoli naši…

Program obvyklý, dnes modlitba ranních chval – Modlitba církve se slůvkem na den. Následovalo vystoupení Mons. Duky do televize Noe, který především pro rodiče bojící se o své děti, promluvil o stavu českých poutníků. Poděkoval zdravotníkům, naštěstí nejsou ve výpravě vážně nemocní. Atmosféra je zde trošku napjatá. Zrovna teď, ve 23:30, probíhá před školou demonstrace proti světovému setkání mladých. Protesty probíhají i na velkém náměstí Sol, informace v tisku - El País- se nezakládají na pravdě, že by někdo po účastnících zde střílel.

Levicová vláda si neví rady s hospodářskou situací a odpůrci setkání poukazují na to, že tato akce povede k ještě většímu zadlužení…

Následovala scénka, pak katecheze Mons. Františka Radkovského. Téma: svědčit o své víře, evangelium hlásat v supermarketech, veřejných místech, náměstích…. Kdysi, když studoval, měl pouze Bibli a dokumenty II. Vatikánského koncilu. Dnes máte, uvedl,  taktéž Bibli a You Cat. (Katechismus pro mladé). Kdysi řekl Ignác z Loyoly Františku Xaverskému: „Jdi a zapal svět“. „Jděte a zapalte všechny, které vám Bůh pošle do cesty! Zapalte je nadšenou vírou a hořící láskou!“, zakončil biskup.

Následoval poslední díl filmu o Benediktu XVI. Mši sv. v 11:30 celebroval Mons. František Lobkowitz, v promluvě se doplňoval s předešlou katechezí. Po sv. přijímání, které podávalo 32 kněží, se všichni kněží shromáždili, postavili pod oltář, kde dostali zvláštní požehnání, které pak po celé hale předávali vždy třem až čtyřem mladým najednou: „Ať Vás Bůh naplní svými dary, abyste byli jeho svědky pro všechny, s nimiž se setkáte. K tomu Vám žehnám ve jménu Otce, i Syna i Ducha svatého“.

Po posledních “skupinkách“ – diskusích, při kterých se ještě zpovídalo, naši mladí odchytli arcibiskupa Duku a  uskutečnil se krátký rozhovor s naším primasem českým o dominikánech v Mysločovicích – P. Zdeňku Angelikovi a P. Janu Vavřincovi. A následovalo společné foto…

Poté jsme hledali místo k obědu, snad nikdy nebylo tak plno. Někdo chytil KFC, zbytek nepohrdl tradiční čínskou kuchyní. Pak jsme se rozdělili, někteří šli do parku, větší část pak do El Prada- světoznámé galerie.

Museo del Prado je muzeum a galerie umění, vlastní jednu z nejlepších sbírek evropského umění od 12. po 19. století na světě, jejímž základem je dřívější španělská královská sbírka.

Někdo říkal, že jsou tam až dvouhodinové fronty, někteří jsme se tam dostali do pěti minut… Na ploše několika tisíc m2 se nachází obrazy nejznámějších světových malířů – ať už Fra Angelica – Zvěstování, Rubense – jeho známé Tři grácie, Klanění mudrců nebo Pokušení v ráji, Goya , Durer a jeho známý Autoportrét…

Být v Madridu a nebýt v Pradu, říká se,  je jako v tomto městě nebýt…Prado se nachází na okraji Plaza de la Cibeles.

 

Zde jsme přišli právě na začátek Křížové cesty se Svatým Otcem Benediktem. Začala v 19:30. Mladí z celého světa nesli kříž a míjeli jednotlivá zastavení v životní velikosti, o kterých jsme již mluvili před několika dny, když jsme byli v Reus. 

Papež ve své promluvě na závěr křížové cesty vyzval mladé, aby nebyli lhostejní lidskému utrpení, ale zůstávali nablízku těm, kdo jsou méně obdařeni a nabídli jim to nejlepší: svoji schopnost milovat a soucítit. „Obraťme proto svůj zrak ke Kristu, přibitému na drsném kříži, a prosme jej, aby nás naučil pravé a tajemné moudrosti kříže, díky níž člověk žije. Kříž nebyl výsledkem neúspěchu, nýbrž způsobem, jak ukázat lásku, která přistupuje až k tomu nejbezmeznějšímu darování vlastního života.“

Papež dodal, že Kříž svou formou a svým významem představuje lásku Otce a Krista k lidem.

Den jsme zakončili v jedné dobře známé italské restauraci, dvě zastávky metra od našeho dočasného bydliště. Čeká nás poslední noc v naší tělocvičně, v JV části Madridu, které se říká Con Gosto…

Přišla SOBOTA, 20.srpen, den třináctý…

Dnes nás čeká nejtěžší etapa pouti.

Vstává se v 6:45, spát se šlo ve 2:00, někteří dokonce v 5:00, nikoliv naši. Pak modlitba, snídaně a rychlý přesun do haly Českého centra.

V 9:15 mše sv. - arcibiskup Jan Graubner. Promlouvá k tématu  P. Maria- Matka církve. Panna Maria přivádí k Bohu svým bezpodmínečným  přijetím Boha a svého poslání. Je třeba přivádět -i my - druhé ke Kristu jako Panna Maria…

Pak zaznělo svědectví - příběh chlapce, který přivedl ke křtu dcery soudružky učitelky, která se „vyrovnala“ s náboženskou otázkou… (Tak se za dob socialismu u nás vyjadřovala situace, kdy člověk mnohdy pod vlivem ideologického tlaku okolí, že víra je věc historicky překonaná, vyjádřil, že nevěří v Boha..)

Po mši svaté byla „děkovačka“  Mons. Duky P. Vítku Zatloukalovi , řediteli sekce pro mládež České biskupské konference, hlavě pořadatelského týmu u nás. Potlesk  vestoje... aplaus  a skandování  přítomných: „ Vítek je hvězda, Vítek je naše hvězda, Vítek je nejlepší, O lé olé olé……“

Následně byl představen nový ředitel P. Jan Balík z Prahy. Načež jsme dali good bye pavilonu českého centra na madridském výstavišti.

Poděkovalo se také všem organizátorům a pak jsme vyšli na pouť na Quatro Vientos, (čtyři větry) vzdálené asi 3,5 km, teplota kolem 40°C.  Metro přeplněné, na místo jsme dorazili asi v 13:00 na rozlehlé, posečené letiště, něco jako ušlapané strniště, samý prach.  Průchod bezpečnostním rámem, zda neneseme zbraně a pak pro „piknik“ jídlo na sobotu a neděli.

Pak úprk prašným posečeným polem do našeho sektoru.  Jsme tady naproti pódiu,  asi tak  350m od něj. Na zemi karimatky, prach, posekaná tráva, mravenci, kobylky, a jiná Boží havěť a stvoření ...

Sluníčko peče, velký nedostatek H2O, hasiči stříkají  a ovlažují mezi mladé  z cisteren, rozprašují k osvěžení vodu. Neustálé hlášení, že kamiony s vodou – aquou jsou na cestě… Kolem 18:00 malinké ochlazení, obloha se zatáhla, příjemný vítr , jen aby nepřišla nějaká průtrž…

Čekáme na příjezd Benedikta XVI., který přijede kolem půl deváté. Program probíhá před asi 100m dlouhou stěnou, vysokou asi 10m, připomínající niagarské vodopády. Je bílé barvy… Samotný oltář a podium je pod takovou  zvláštní stříškou -  jakoby houbou „liškou“ .  Má to být  podle tvůrců této krásné úpravy letiště křestní mušle sv. Jakuba.  Během večera zeď měnila barvy podle toho, jak byla osvětlena, to byly překrásné efekty.

Načež program začal pozdravy několika mladých.  Pak začal mluvit Svatý Otec a strhla se velká bouřka. Dokonce musel přerušit asi na 30min svou promluvu. Ti mladí, kteří neměli pláštěnku nebo deštník, byli mokří „durch“... 

Ve 22 hodin program pokračoval adorací před vystavenou Nejsvětější Svátostí, vloženou do několikametrové zlaté monstrance. Moderní, honosné klenotnické dílo.  Je vidět, že jsme ve Španělsku, které mělo kolonie a z nich dováželo tuny zlata, tak je to vidět i v mnoha kostelích zde ...

Na závěr bylo svátostné požehnání… a pak ještě ohňostroj. Ačkoliv byla nabídka od pořadatelů vrátit se do Madridu, všichni naši zůstali a věřím, že nelitovali…

Během vigilie, právě ve chvíli, kdy papež oslovil shromáždění, se strhl prudký déšť a vítr. Jak ale uvedl mluvčí Svatého stolce, P. Federico Lombardi, krátce po té, papež ani na chvíli nezauvažoval o přerušení programu:

„Špatné počasí trochu změnilo program, ale na druhou stranu ještě výrazněji ukázalo entuziasmus, odvahu a odhodlanost tohoto ohromného shromáždění a osobní angažovat papeže, který absolutně nechtěl přerušit svou účast, ale rozhodl se počkat, zda budou lepší podmínky a bude možné pokračovat.

A skutečně pak pokračoval až do klíčového okamžiku zahájení eucharistické adorace, kdy se skutečně projevila spiritualita a náboženská motivace tohoto shromáždění v usebrání, jak jsme toho byli svědky už v Kolíně nad Rýnem nebo v Sydney – i když tam před tím nebyla bouřka. Takže mohu myslím shrnout, že ta smršť ještě více zdůraznila opravdovské nasazení a hlubokou účast jak papeže tak mladých.“

Na 2 miliony lidí se účastnilo modlitební vigilie a dnešní eucharistie. Jde o absolutní rekord Světových dnů mládeže.

Na závěr bylo svátostné požehnání… a pak ještě ohňostroj. Ačkoliv byla nabídka od pořadatelů vrátit se do Madridu, všichni naši zůstali a věřím, že nelitovali…

 

Horko a nedostatek vody, dlouhé fronty – způsobovaly stres, dlouhé fronty, na to si mladí  hodně stěžovali..

Skončil asi nejnáročnější den naší pouti….

A nastalo čtrnácté ráno, NEDĚLE, 21. srpen 2011

 

Odhady španělských médií mluví o dvou milionech lidí, kteří byli přítomni na včerejší vigilii a dnešní mši. Právě přeplněnost prostranství způsobila,  že se mnoho mladých na letištní plochu ani nedostalo.

Slunečné ráno nad Quatro Vientos ukončilo noc, nepochybně nikterak příjemnou pro dva miliony mladých, kteří strávili celou noc na letištní ploše promoklí po večerní průtrži mračen. 

Ráno to zde na ploše bylo jak po boji. Každý si našel místečko… Když v 5 hod ráno všichni spali, v tu dobu se P. František vydal do kněžských sektorů. Tam došlo k prověření akreditace a pak zaujetí místa. P. František je 50m před oním hříbečkem, jakubskou mušlí, kde stojí oltář. Všichni kněží dostali ornát, štolu a bílý klobouk. Je jich zde velmi početná skupina, jejich bílé ornáty oslnivě svítí na dnes sluncem prozářené a nádherně nazdobené letištní ploše… Moderní, jednoduchá stěna je neobyčejně působivá v každé denní době..

I mladí jsou na místě, čeká se na příjezd Svatého Otce. V 10:00 začíná hlavní a zároveň poslední mše svatá na vojenském letišti Quatro Vientos... 

Na začátku mše svaté se Benedikt XVI. ještě jednou vrátil k včerejšímu dobrodružství:

Mnoho jsem na vás myslel v těch hodinách, co jsme se neviděli. Doufám, že se vám - navzdory nevlídnému počasí - podařilo aspoň trochu zdřímnout. Určitě jste nejednou během tohoto rána zvedali oči k nebi a nejen oči, srdce také – a to vás povzbuzovalo k modlitbě.

Bůh dokáže všechno obrátit v dobré. V této důvěře, s vědomím, že Pán nás neopouští, začněme naší eucharistickou slavnost..“

V homilii Benedikt XVI. také položil mladým, otázku, která zazněla v evangeliu – za koho pokládáte Krista? A další myšlenka:  Nelze věřit bez církve…Uvedl, že naše víra přesahuje empirická data a umožňuje chápat tajemství... Není totiž plodem úsilí a lidského rozumu, nýbrž Božím darem, učil papež…

„Víra nepodává jen nějaké informace o Kristově totožnosti, nýbrž umožňuje osobní vztah s Ním, přilnutí celou osobou - inteligencí, vůlí a city - k obsahu toho, co Bůh zjevuje o sobě samém. Otázka „A za koho mě pokládáte vy?“ tak vlastně vyprovokovala učedníky, aby ve vztahu k Němu přijali osobní rozhodnutí.

Víra a následování Krista spolu úzce souvisejí. A vzhledem k tomu, že víra umožňuje následovat Mistra, musí se upevňovat a růst, prohlubovat a zrát… Také Petr a ostatní apoštolové museli jít touto cestou… zaznělo v promluvě Svatého Otce k mladým z celého světa.

Kristus klade každému z vás stejnou otázku, jakou položil svým učedníkům, pokračoval papež a povzbudil mladé ke statečnému vyznání vlastní víry.

Po mši sv. následovala promluva před polední modlitbou Anděl Páně, ve které Svatý Otec pozval mladé na další Světové dny mládeže v roce 2013 do Rio de Janiero v Brazílii. Obrovský jásot mladých poutníků z Brazílie ukázal, že se tito temperamentní a rozjásaní poutníci na jejich WYD skutečně těší a z pořadatelství se velmi, velmi radují…Tato země dostala důvěru uspořádat světové setkání mladých vedle toho, že v roce 2014 zde bude mistrovství světa ve fotbalu a v roce 2018 olympijské hry…

Po mši sv. následoval odchod všech směrem do naší školy. Někteří přišli ve 12:00, jiní v 16:00, někteří až v 18:00… A potom již probíhalo  balení a společná fotka mysločovických a tlumačovských poutníků…

Několik dalších postřehů: Oficiálně má Madrid 3, 5 mil obyvatel, pokud se počítají i okrajové čtvrti, pak má  6,5 mil. obyvatel. Má výborně vypracovanou infrastrukturu – např.metro. Přestože ve dnech, kdy se konalo Světové setkání mladých byla i stávka, veřejná doprava nezkolabovala. Během odpoledne byla dopravní síť schopna rozvézt a přepravit 2 miliony lidí… Také je metro výborně vybavené, bylo to kolikrát jediné místo, kde je v klimatizovaných vozech příjemný pocit chladu. Poutníci dostali volnou jízdenku na 7dní. Díky jí  jsme najezdili stovky km po Madridu, abychom se co nejrychleji dostali na místa setkání, ale i k různým památkám či jiným pamětihodnostem.

V batohu poutníka byla mapa, liturgická příručka pro společné akce se sv. Otcem, nabídky festivalu mládeže, který probíhal každé odpoledne od 14 do 22 hodin, rozpis všech restaurací v Madridu, v nichž bylo možno  jíst WYD – menu. Dále klobouček,  růženec, nealkoholické pivo, YOU CAT (Katechismus mladých- naši mladí v češtině dostali již v autobuse…) a také vějíř. Všechno s logem světových dnů mládeže. P. František dostal bílý ornát s logem svět. dnů a s 3 červenými křížky a štolu.  

Ve 21:00 pak odjezd směr Francie, Verasilles, kde bude po devíti hodinách zastávka...   

Končí neděle a hodně unaveni, ale naplněni nevšedními zážitky se ukládáme do sedadel autobusu…

 

Hasta luego! Adiós!!!   WYD 2013…. Brasillia Rio de Janiero….

N a s h l e d a n o u ….

 

PONDĚLÍ, 22. srpen, den patnáctý… den cestovní…

Celou noc a dopoledne jsme strávili v autobuse, do Versailles jsme dojeli v 15:00 odpoledne. Zde je devítihodinová bezpečnostní přestávka. Mladí se vydali směr královský palác Ludvíka XIV., obklopený zahradami. Někteří chtěli dovnitř, avšak jelikož je pondělí, bylo zavřeno. Tak jsme prošli alespoň zahradami, které jsou volně přístupné.

Versailles je  město ve Francii vzdálené JZ od Paříže cca 24 km. Dominantou města je barokní zámek s rozsáhlou překrásnou zahradou, která k němu bezprostředně přiléhá. Tento skvostný zámek byl stavěn 50 let Ludvíkem XIV, byl jeho chloubou a pýchou. Odehrával ze zde dokonce děj filmu Báječná Angelika a film Angelika a král. Prohlídka zámku trvá 50 minut. Na každého zapůsobí královské pokoje, královská kaple, několik salónů, královniny komnaty a Zrcadlový sál.  V salónu Velkého stolování byl ve svých 7 letech  králi a královně představen W. A. Mozart, který předvedl hudební kreaci jako zázračné dítě.

Nejslavnějším prostorem v zámeckém interiéru je 73 m dlouhý, 10, 5 m široký a 12, 3 m vysoký Zrcadlový sál. Zdobí ho 400 zrcadel, 20 lustrů z bronzu a českého křištálu a 17 velkých oken, z nichž je výhled do centrální části parku. K nepřehlédnutí jsou sněhobílé antické sochy (pouze kopie, originály jsou v Louvru). Při slavnostních příležitostech král seděl v čele sálu a jeho oděv byl zdoben diamanty v ceně 16 mil. franků. Dne 28. června 1919 zde byla podepsána mírová smlouva, kterou byla oficiálně ukončena první světová válka.

Rájem na zemi je zámecká zahrada s  rozlohou 100 ha a délkou promenády 950 m. Je v typickém francouzském stylu. Pohledem na perfektně zastřižené keře, 1200 stromů, z nichž některé jsou z minulého století a rozkvetlé záhony nádherných květin se skoro přenesete do období baroka. Vše je uspořádané v dokonalých obrazcích, geometrických tvarech a vzorech. Ústředním prvkem zahrady je vodní nádrž neboli Velký kanál  s největší Apollónovou fontánou. Od této fontány se rozbíhají všechny drobné cesty po zahradách. Celý park je pokrytý desítkami malých vodních jezírek a rybníčků, v přírodních panuje čilý život a v umělých jsou naopak miniaturní fontánky a sošky. Nezapomentulným zážitkem jsou velké zpívající fontány. Spouštějí se za hudebního doprovodu v 11:00 a v 15:30 každou sobotu a neděli od dubna až do konce října. Zámek je i s parkem zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. 

 

V 18:00 byla pro všechny Čechy společná mše sv. v katedrále svatého Ludvíka, krále.  Celebrovali ji novokněží a místní pan farář, hlavním celebrantem byl P. Vojtěch Vagai, který v kázání položil mladým otázku, zda 40°C horka, velké množství lidí, nedostatek vody a další některé velmi obtížné situace, které museli snášet, jim pomohly zakořenit v Kristu… Naznačil, že všechno toto jim mohlo pomoci zakořenit v Kristu…

Po mši sv. se rozešli mladí do města utratit poslední eura, s tím, že odjezd našeho autobusu bude v 0:45min  po půlnoci. Věříme, že se tam všichni sejdeme, všichni se totiž rozprchli. Nyní je 20:30 se chystá velká bouřka, je hodně zataženo, blýská se…

 

V autobuse jsou všichni v pořádku, všichni se už těší domů, celou cestu mají možnost všichni naši poutníci dohnat spánkový deficit, který má každý… Každý dospává...

Tak  nyní  začíná pršet a pomalu s padajícími kapkami deště končí den předposlední….. 

 

A přišlo jitro dne šestnáctého, ÚTERÝ 23. srpna 2011, den návratu

Probuzení se zastávkou kolem 7. hodiny v Německu – v Saarsku. Předcházela cesta z Paříže, kde někdy kolem 0:10 hod byla z dálky viditelná Eiffelovka. Pokračujeme směr Mety a Remeš. Po krátké zastávce všichni znovu zaspali s tím, že v 10:00 byla modlitba – ranní chvály z breviáře. Část mladých se modlila, část poslouchala. V poledne byla snaha předat si určité zkušenosti, případně zážitky. Nicméně k P. Františkovi se nikdo nepřidal, a tak následoval film „Vratné lahve“.  Jelikož nebylo slyšet z reproduktoru, byl nastaven film s titulky. To už jsme byli v České republice, kdy do Olomouce jsme dorazili v 18 hodin. Část našich mladých vystoupila u vlakového nádraží, zbytek u katedrály. Někteří zde měli zajištěn vlastní odvoz.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem účastníkům:

Z Mysločovic: Lucka Hejníková, Svatík Jančík,

Z Machové: Jan Haas, František a Josef Němcovi, Ivanka a Vladimír Velískovi,

Ze Sazovic: Vlastík Potočný, Anička Rapantová a Jarmilka Janochová,

Z Hostišové: Adam Němec, Michal Coural a Norbert Vavro

Z Míškovic: Terezka a Monička Frgalovy,

Z Tlumačova: Marta a Liduška Jonáškovy, Terezka Kutrová, Maruška Gazdošová,

A dvě neteře P. Františka: Pavlínka Drexlerova ze Spálova a Markétka Hašová ze Zámrsk. Do naší skupiny patřila ještě Adélka Ševčíková ze Zlína, Petra Dřevěná z Milotic a skupinu mladých doprovázel  P. František Král.

Za co patří mladým dík? Za to, že neodmítli pozvání Benedikta XVI. zúčastnit se XXVI. Světových dnů mládeže v Madridu….

Cesta z Madridu do Versaille byla dlouhá 1309km a dnes z Versailles do Olomouce 1339km. Dohromady tedy ujeto ve dvou dnech celkem 2648km až domů…

Se všemi, kdo tuto výpravu vytvořili i s dalšími… NASHLEDANOU V RIO DE JANIERO V BRAZÍLII V SRPNU 2013…